Rok 2023 jsme měli s mým mužem velmi očistný a transformační. Pár měsíců byl na stole rozchod. Bydleli jsme chvíli odděleně. Prošli jsme mnohým vzájemným vyříkáváním a vyjasňováním, sloupáváním různých masek a procházením zklamání a frustrace z nenaplněných tužeb. Uuufff Místy jsem nevěděla, jak dál a propadala bezmoci...
V rámci tohoto procesu jsme si povídali o něčem, co chci sdílet. Protože postupně pouštíme to, co už nefunguje. Napadlo mého muže: "Tak co máme vlastně SPOLEČNÉHO? Co nám zůstane?" Tak jsme si říkali, že kromě naší dcery a domova toho moc není. A nejdřív jsem se lekla "ježiš, měli bychom mít něco společného a my nemáme". Pak jsem šla ale hlouběji a díky sdílení s kamarádkou si uvědomila, že můžu být s někým zkrátka jen proto, že je mi s ním DOBŘE.
I když on radši svůj volný čas tráví péčí o zahradu a já zas péčí o tělo. I tak se můžeme sejít a sdílet, podpořit se a kráčet vedle sebe, zároveň každý za sebe, bez závislostí a potřeby druhého změnit. Což je super meta. Mám pocit, že se k ní blížíme... a to hlavně díky práci na sobě a obrovské motivaci v naší malé holčičce. Tak uvidíme
Postupně se samy začínají ukazovat hodnoty a kvality, které společné nebo alespoň podobné máme.
Prý se teď v roce 2023 a 2024 mužsko-ženské vztahy hodně čistí a přetváří. Tak přeji všem, kdo je v podobném procesu, hodně laskavosti k sobě i druhému, odvahy komunikovat své nespokojenosti a pocity, trpělivosti a důvěry v proces, který má vždy svůj začátek i konec